CRS MO Jeseník

Zpráva předsedy MO o činnosti výboru a stavu organizace na Výroční členské schůzi dne 16. března 2024.

Na začátek dovolte abych nám všem popřál dobrou pracovní atmosféru. Začněme tedy tuto zprávu tím, že podám zprávu o plnění usnesení z minulé výroční členské schůze.

Výroční členská schůze, konaná 17. března minulého roku, uložila výboru tento úkol:

„Usilovat o to, aby zůstal lidský přístup k řešení problémů a omezit digitalizaci na nezbytně nutnou“

Dle mého je toto dlouhodobý úkol a usilujeme o to. Ať už při jednání v rámci územního svazu, tak i při instruování rybářské stráže aby působila hlavně výchovně a k represím sahala až když to bude nezbytné (na rozdíl od přístupu profesionální rybářské stráže, která má represe na prvním místě). Nadále budeme tento přístup prosazovat a pracovat na tom aby nás digitalizace procesů a administrativy nesemlela a nezničila.

Dále budu pokračovat vlastní zprávou, která se bude týkat chodu organizace v loňském roce a také za celé minulé volební období..

Chod a řízení MO zajišťoval výbor zvolený na výroční schůzi 6. března 2022.
V současné době má výbor 8 členů a pracuje v tomto složení:

Michal Ondruch – předseda
Petr Grešák – jednatel
Pavel Pupík – hospodář
Jiří Švub strš. – pokladní
Petr Latzel – místopředseda, vedoucí mládeže
Josef Chaloupka – líhňař
Martin Chaloupka – správa majetku, revize
Tomáš Kafka – zástupce hospodáře a líhňaře

V Dozorčí komisi pracují tito členové:
Jiří Lašák - předseda
Vít Zaorálek – člen
Jiří Taláček – člen
Štefan Baránek - člen

Výbor se v minulém roce sešel 11x na pravidelných schůzích, jedna schůze byla mimořádná k řešení povodňové situace, účast byla 86%. Schůzí se rovněž zúčastňoval předseda DK Jiří Lašák.

Nyní k vývoji a stavu členské základny.
Toto Jsou čísla za rok 2024..
Stav dospělých členů oproti loňsku vzrostl o 13 členů na 358.
U mládeže 16 – 18 let vzrostl na 23 enů,
U dětí do 15ti let jsme také zaznamenali lehký nárust na 34 členů.
Oproti roku 2023 počet členů vzrostl o 30 lidí na celkový počet 415.

     Vlastní práce výboru v loňském roce,
tedy vedení naší organizace, se jako předcházející období dělila do několika úseků:
     Na prvním místě bych uvedl zajišťování chodu organizace. Jsou zde průběžné úkoly, jako výdeje, sumarizace povolenek, vyřizování různých povolení, vypracovávání výkazů – které se množí jako houby po dešti, a další běžná agenda jako třeba 24hodinový závod na Bobrovníku.
Co se Bobrovníku týče, tak se letos vracíme k povolení vjezdu i držitelům krátkodobých povolenek.
Jinak c Na úplný závěr dovolte abych poděkoval všem funkcionářům, členům DK, RS, vedoucím kroužku a všem ostatním, kteří přikládají ruku k dílu pro zdárný chod naší organizace a rozvo se závodů na Bobrovníku týče – budou standartně druhý víkend v srpnu, tj.: 10.-11.8., doslechl jsem se už o nedočkavých rybářích co se hlásí, tudíž přihlašování je už oficiálně možné; startovné je stejné jako v loňském roce.
     Dále bych zde asi oslovil naše fungování v rámci Města Jeseníku, a také dalších státních orgánů. Naše vztahy s Městem Jeseník jsou standardní, i když ne vždy se shodneme.
     Další důležitou částí práce výboru je fungování v rámci ČRS. Toto je velmi ovlivněno určitými neshodami v oblasti hospodaření a také tím, že celý rybářský svaz se snaží fungovat s novým informačním systémem RIS – tento pomalu překonává dětské choroby, ale k dokonalosti má ještě daleko. Příkladem může být to, že jakkoliv by to mělo fungovat nejsme schopni z tohoto systému poslat e-maily členům s pozvánkou na výroční členskou schůzi, nebo případně na brigádu k likvidaci povodňových škod na líhni.
     Důležitou součástí života naší organizace je i výchova nové generace. O tomto se dozvíte více v samostatné zprávě, takže já jen krátce. Patří náš dík všem, kteří obětují svůj čas tomu aby děti měly možnost si zamilovat rybaření. Myslím, že práce lidí, kteří se dětem věnují je na dobré úrovni a přináší dobré ovoce v mladých rybářích. Jak jsem již řekl, za to patří dík těm, kteří se jim tak obětavě věnují.
     Samostatnou kapitolu tvoří úsek zarybňování revírů, který samozřejmě členskou základnu zajímá nejvíc. Samostatně o tom podá zprávu hospodář p. Pupík. Jen bych poznamenal, že kromě tzv. vysazovací povinnosti podle dekretu Mze, bylo toto vysazování, jak je naším zvykem, významně posilováno z vlastního rozpočtu MO, a to jak na MP revírech, tak na P. Co se týče toho zarybňování nad plán, jen cena za kapra byla v loňském roce vyšší o cca 10% na kilogramu.
     Nyní k vlastním úlovkům. Kvůli změnám v sumarizaci při VUSu jsme zatím nedostali celkovou sumarizaci úlovků na našich revírech, což se nestalo poprvé, věřme, že nový systém, až budou vychytány dětské nemoci toto zefektivní. Pojďme jen krátce říct pár čísel o rybolovu na Bobrovníku. Při celkem 1133 docházkách si rybáři ponechali 68ks kapra o váze 144,5 kg, což je průměr 2,1kg na kapra, dále pak 1 amura o váze 2,64kg 1 štiku o váze 8 kg a délce 95cm. Tady jsme zaznamenali velký pokles úlovků kapra a docházek – můžeme spekulovat o příčinách, nicméně popularita tohoto našeho rybníka mezi rybáři je velká. O zarybňování revírů a výrobě násad bude hovořit hospodář P. Pupík.
     Nyní dovolte abych věnoval další část katastrofické povodni, která zasáhla náš okres v září loňského roku. Tato povodeň samozřejmě zasáhla i naši organizaci a to hned několika způsoby. Několik z našich mimopstruhových revírů má povodní poškozené hráze a také příjezdové cesty k těmto revírům byly poškozeny. Také jsme utrpěli značné škody na líhni – o tomto více za chvíli – a v neposlední řadě utrpělo možná fatální ránu celé naše pstruhové hospodářství. Povodeň zasáhla prakticky každý z našich odchovných potoků, což znamená, že jsme přišli o 3 ročníky chovaných pstruhů obecných. Samozřejmě zasáhla i Bělou, kde zničila mnoho příčných stupňů a zdecimovala rybí obsádku. Kontrolní popovodňové odlovy na objednávku CHKO Jeseníky ukázaly, že v řece zůstali nějací pstruzi potoční – ovšem v malých velikostech a také v malých počtech, nějaké ty vranky, ale nenašly žádné lipany a také žádné pstruhy duhové. Toto vše ve spojení se škodami na líhni může znamenat že chlouba naší organizace spočívající v tom, že jsme nikdy do našich pstruhových revírů nedovezli ani šupinu pstruha potočního odjinud a všechny vysazené ryby pocházely z našeho místního odchovu, že tato situace dost možná skončí a i v naší Bělé se budou vyskytovat pstruzi potoční nejasného původu (kolovrati a jim podobní). Co se týče škod na líhni: povodeň ucpala přítokové potrubí na líheň a vzhledem k tomu, že povodí Odry má v současné době plné ruce práce s opravami toku všude kolem, tak nám ještě nebyli schopni zvednout hladinu, tak aby vtok do líhně byl pod vodou a my jsme mohli zjistit jak moc je přítokové potrubí ucpané a jestli bude možno ho prorazit nebo ne. Pokud se podaří obnovit přítok do líhně, můžeme uvažovat o nějakém provozu, jinak se může stát, že z líhně bude jen skanzen. Další škody jsou na oplocení, které prakticky neexistuje. Pak nám bahno zaneslo vnitřní sádky, voda zatopila rozvody elektřiny ve spodní části líhně, voda rozbořila venkovní sádky, zničila přítok na příkopové rybníčky, které také byly zaneseny bahnem. Pozitivní je, že se hospodáři podařilo před hlavní vlnou odvézt naše rybářské auto mimo oblast ohrožení a tak bylo zachráněno. Další škodu na líhni jsme utrpěli v tom, že padlo celé hejno generačních pstruhů duhových, jako i všichni pstruzi duhoví, které jsme na líhni odchovávali. To bude nejspíš v kostce shrnutí škod způsobených povodní. Naše díky patří hasičům, kteří u nás na líhni odpracovali několik dnů při likvidaci škod, dále pak nás oslovilo několik organizací s nabídkou pomoci. Samozřejmě, že jsme hned začali jednat, oslovili naši pojišťovnu, požádali o pomoc výbor územního svazu (žel žádný zástupce ÚS se dosud v Jeseníku neukázal). A v současné době pracujeme na obnově líhně a pokud to půjde tak i pstruhového hospodaření.
     Dále výbor navrhuje členské schůzi ponechat stávající čísla, tedy povinnost ve výši 10 hodin, nebo fin. náhrada 100Kč na 1hod, která byla schválena v loňském roce. V porovnání s jinými MO jsou tato čísla průměrná. Žádám, aby návrhová komise tento návrh zakotvila do návrhu usnesení.
     Na závěr, jen výhled na letošní rok: největším úkolem bude opravení líhně. Kromě peněz z pojistky, jsou dostupné i finance z mimořádné povodňové známky, kterou jsme všichni zaplatili. Jednatel ÚS nás informoval, že se připravuje metodika pro čerpání těchto peněz – komunikujeme s ním abychom získali finance potřebné pro obnovu a to nejen líhně, ale i hrází našich revírů. Ve skutečnosti, metodika dorazila tento týden a věřím, že v příštím týdnu se žádost podaří zpracovat. Zatím je dojednáno, že jednu hráz opraví Město Jeseník, jako majitel u ostatních jednáme. Co se týče obnovení provozu líhně, jdeme krok za krokem – první krok je obnovení přítoku, pokud se toto povede, půjdeme dál. Co se týče samotného rybolovu na řece Bělé – právo vyhlásit hájení má hospodář územního svazu a od něj nemáme zatím žádné informace, takže momentálně je to tak, že rybolov je povolen. Pokud se něco změní, dáme informaci na náš web.
Na úplný závěr dovolte abych poděkoval všem funkcionářům, členům DK, RS, vedoucím kroužku a všem ostatním, kteří přikládají ruku k dílu pro zdárný chod naší organizace a rozvoj rybaření v našem krásném okrese.

Děkuji za Vaši pozornost, Petrův zdar!